Letecký snímek centra města s náměstím v pravé části.

      Původní radnice vznikla pravděpodobně již při založení města. Její současná barokní budova pochází z let 1721 - 1723 a nahradila stavbu, která byla zničena požárem v roce 1706. Další stavební úpravy byly provedeny v rozmezí let 1849 - 1851. S radnicí byly spojeny sousední domy čp. 16 a 18 (stará škola). V období let 1850 - 1929 byl v budově umístěn okresní soud, od roku 1932 pak městské muzeum. Městský úřad se na radnici vrátil až v roce 1941. Další rekonstrukcí v letech 1995 - 1998 došlo k rozšíření prostor výstavbou nové části v místech domu čp. 15.

   Budova staré školy byla postavena nákladem města v roce 1793. Nad hlavním portálem je umístěna pískovcová rokajová kartuš s městským znakem a letopočtem. V roce 1850 byla stavebně připojena k radnici. V současné době využívá tyto prostory městský úřad a městská policie.

      Ve 30. letech 18. století byl uprostřed náměstí postaven Mariánský sloup, který byl v roce1739 vysvěcen. Socha Panny Marie Immaculaty, která je umístěna na hlavici sloupu, stojí na půlměsíci z hadů a nad hlavou má korunu složenou z dvanácti hvězd a na jeho podstavci jsou vytesány nápisy s chronogramem.

      Barokní stavba z let 1770 - 1776 stojící v místě původního dřeveného kostela a zvonice. Jeho stavitelem byl Jakub Pánek. Honosné průčelí se sochařskou výzdobou dvou alegorií Lásky a Naděje a postavami apoštolů Petra a Pavla je dílem Alexia Cyriaka. V roce 1870 byla přistavena Útěchová kaple a v roce 1906 sakristie. Hlavní oltář zdobí obraz od Jana Dallingera z roku 1776 , na bočním oltáři se nachází obraz ústecké Panny Marie. Podle vžitého zvyku větších měst je i v Ústí nad Orlicí druhý kostel umístěn na hřbitově a pochází taktéž z období pozdního baroka.

      Secesní stavba vybudovaná v roce 1906 Froriánem Hernychem, představitelem firmy Jan Hernych a syn, která vlastnila textilní továrnu. Ve štítu vily je umístěna socha sv. Floriána, patrona stavebníka vily. Plány na vilu vypracoval pražský architekt Matěj Blecha.

      Vznik samostatné Česko-slovenské republiky v roce 1918 přinesl nové podněty a podmínky pro vytváření kulturních děl a právě v tomto období byl v Ústí postaven Památník odboje.Autorem návrhu se stal profesor Josef Mařatka z Prahy. Jeho socha Bubnujícího legionáře vystihovala ideu osvobození a dodnes působí hrdým a vlasteneckým dojmem. Základní kámen byl slavnostně položen 12.srpna 1923 a je v něm uložen seznam ve válce padlých a zemřelých ústeckých vojínů . Pomník je vysoký 5 metrů a na přední straně má heslo ,, Teď nebo nikdy " a na straně zadní je vytesána vzpomínka na ústeckého vojína Antonína Ježka, který byl popraven na italské frontě. Odhalení Památníku se konalo 31.května 1925 za účasti tehdejšího předsedy Národního shromáždění Františka Tomáška. Stal se symbolem svobody a národní svébytnosti.

   Staré původní domky ústeckých tkalců v Zahradní ulici.

   Pozdně secesní budova s prvky individualistické moderny byla postavena v letech 1910 - 1914 podle projektu pražského architekta Jana Pacla. Průčelí a budova sokolovny, která je součástí gymnázia, jsou ozdobeny reliéfy od Josefa Drahoňovského.

   Pseudorenesanční budova z roku 1880 je dodnes známa pod původním názvem "Pindulka". Sloužila totiž původně jako zájezdní hostinec. V roce 1883 zde byla zpřístupněna sbírka zbraní Františka Egerleho a postupem času tu vzniklo muzeum. Jako knihovna byl objekt využíván od roku 1951.

   Architektonickým skvostem moderní doby města Ústí nad Orlicí je budova divadla postavená podle skvělého návrhu architekta Kamila Roškota v letech 1935 - 1936. Roškotovo divadlo je středem kulturního dění.

   Prostory tohoto domu na Mírovém náměstí jsou využívány jako část městského úřadu a sídlí zde odbor školství, mládeže a tělovýchovy, Správní odbor a Živnostenský úřad.

   Počátek malování a stavění betlémů lze v ústeckých domácnostech najít již v 18.století, zejména v době osvícenských reforem. Ačkoliv malba ústeckých betlémů vyvrcholila ke konci 19.století, dodnes zcela nezanikla a má své pokračovatele.

   V prosinci roku 2000 bylo slavnostně otevřeno 64 nových bytových jednotek vystavěných na sídlišti Štěpnice.

   V prosinci roku 2000 bylo slavnostně otevřeno 60 nových  bytů ve třech domech s pečovatelskou službou.

       Původní křížová cesta byla vybudována v letech 1753 - 1755 při staré cestě do Litomyšle z iniciativy tkalce Augustina Andrese. Z této původní křížové cesty se dochovalo jediné zastavení mezi posledními dvěma kaplemi dnešní křížové cesty. Současná podoba křížové cesty vznikla v letech 1852 - 1853. Interiér menších kaplí zdobí sgrafita ústeckého výtvarníka Zdeňka Brožka. Do 12. kaple vytvořil umělecký kovář František Bečka kovovou plastiku Ježíše Krista a pro poslední kapli namaloval současný významný ústecký malíř Richard Pešek obraz Snímání kříže.

   Více než šedesát let slouží tato chata návštěvníkům města i jeho obyvatelům jako příjemné výletní místo. V roce 1996 byla v její blízkosti vybudována 50 metrů vysoká víceúčelová komunikační věž a rozhledna.

     První rozhledna - třicetimetrová dřevěná věž se zastřešenou vyhlídkovou plošinou - zde byla postavena v roce 1905. Současná víceúčelová vyhlídková věž byla slavnostně uvedena do provozu 19.května 1996. Rozhledna je vysoká 52,4 metrů, vyhlídková plošina je umístěna ve výšce téměř 35 metrů.

   Mistrovství ČR v závodech automobilů do vrchu.

   Mistrovství ČR v tenisu mužů a žen.

   V roce 1999 byla zahájena rekonstrukce plovárny, do které město vložilo téměř 50 milionů korun. 23.června roku 2000 byl slavnostně zahájen provoz nově vybudovaného aquaparku s několika bazény, vodními chrliči, skluzavkou "kamikadze" a velkým tobogánem v délce 101m.

   Již tradiční předvánoční kulturní akce. Soubory vystupovaly v předvánočním čase za každého počasí po dobu 26 dní.

   Stále populárnější městská slavnost Město v pohybu - Týden dobré nálady. Na této akci se prezentují nejen profesionální, ale také amatérské soubory.

   Programy na městských slavnostech Město v pohybu - Týden dobré nálady a Ústecké vánoce lákají často velké množství návštěvníků.